Tel. : +420 753 658 124       Email : sulkova@seznam.cz

Rezervační formulář

SLEPIČÍ HORY

Jedná se okrajinu nevšední až mystickou. K tomu, aby jí člověk porozuměl, musí ji poznat z blízka. Musí stanout před žulovým balvanem s mísou, jejíž voda přinášela víru v uzdravení lidem žijících v prvních staletích našeho letopočtu, na vrcholu skály, z níž keltský druid sděloval poselství svému kmenu. Musí si v údolí říčky Černé sednout na lavičku v místech, kde sedával německy píšící básník Adalbert Stifter a snažit se porozumět kraji, ve kterém se po mnoho staletí prolínal český živel s německým. Slepičí hory jsou nejvyšší v místě 870 m n.m.- hora Kohout a druhou nejvyšší Vysoký kámen, obecně zvaný Slepice ( 865m n.m. )

Benešov nad Černou

Městečko, které odděluje Slepičí hory od Novohradských hor. Od konce 14. století patřilo k novohradskému panství Rožmberků po bitvě na Bílé hoře se stává majetkem hraběte Buquoye.V 19. st. bylo městečko povýšeno na město a původní název Benešov se změnil na Deutsch Beneschau. Tento název byl výstižný v roce 1930 bylo z 1900 obyvatel jen 157 Čechoslováků ( na Kaplicku byl jinak jejich podíl přes 20% ).Okolím Benešova vede několik turistických cest směřujících do Soběnovské vrchoviny, Slepičích a Novohradských hor a naučná stezka nazvaná Brána do Novohradských hor.

Předlesí

Byla jednou z více jak 330 sídelních jednotek, které vznikly z iniciativy a z prostředků hraběte Jana Nepomuka Buquoye jako reakce na období 1770-1771, kdy Čechy díky nepřízni počasí sužoval katastrofální hlad. Hrabě tím zvětšil obdělávanou plochu. Z Předlesí vede cesta na nejvyšší vrcholky Slepičích hor, kterými jsou Vysoký kámen ( 864m n.m.- lidově zvaný Slepice ) a Kohout (870m n.m.)

Sokolčí

Od vrchen Kohoutu se na bizardní skále vysoko nad pravým břehem řeky Černé zachovaly rozvaliny gotického hrádku Sokolčí. Hrádek sloužil jako strážní hrad při obchodní stezce do Lince, která procházela údolím Černé. Byl založen ve 13. stol. Benešem z Michalovi, poté patřil pánům z Velešína a Rožmberkům. Již v době husitských válek byl Oldřichem z Rožmberka pobořen, aby se nestal útočištěm husitů. Do dnešních dnů se z něj zachovaly pouze zbytky věže a paláce, patrné jsou i zbytky valů a příkopů vytesaných do skály. Ze skalnatého ostrohu je pěkný pohled do údolí. K hrádku lze dojít po červené turistické značce z Hradiště.

Pořešín

Zříceniny hradu Pořešín se vypínají na strmém skalnatém ostrohu na levém břehu Malše, asi 1 km jihovýchodně od obce Pořešín. Hrad byl založen ve 13. stol. Bavorem III. Ze Strakonic, pak jej vlastnili příslušníci větve pánů za Strakonic, kteří se později označovali jako pánové z Pořešína. Oldřich z Rožmberka jej nechal v roce 1434 pobořit, stejně jako hrad Sokolčí. K nejstarší části kdysi mohutného a významného hradu přiléhal z jižní strany obytný palác a další stavby, chráněné trojím příkopem. Dochovaly se zbytky hradeb ( za druhým příkopem ), příkopů, zdiva paláce a věže. V letním období je to místo konání různých kulturních akcí a divadelních představení pod širým nebem.

Dobrovská Lhotka – Dobrkov

Obec na úpatí Slepičích hor s pozůstatky keltské kultury. Patří k osadám založeným slovanským kmenem Doudlebů v 6. stol. Kmen patřil patrně k jižní větvi Slovanů ustupujících před Avary. V místě zvaném Douchův háj najdeme kamennou svatyni s miskami, která láká krásným prostředím a klidem, který zde načerpáte. Jedná se o dávné „ svaté místo „, které bylo již od předhistorických dob vnímáno jako extrémní silový bod, na kterém naši předkové výrazně čerpali osobní vztah k přírodě. Později se na místo dostala křesťanská symbolika. Místo má pro všechny, kteří přicházejí s dobrými úmysly a s pokorou, uzdravující účinky.Nedaleko od kamenné svatyně se nachází Sýkorův hamr. Jedná se o prostou lidovou architekturu se znaky 19. stol. Dobrovská Lhotka a Dobrkov patří k obcím, kde se zachovala tradice doudlebských masopustů. Oslavy masopustu na konci zimy jsou na Doudlebsku provozovány podle tvrzení pamětníků už od dob husitství. V masopustní koledě se mísí prvky náboženské, lidová satira a svérázný místní humor.