Lipensko

Výlet na Plešné jezero je bezesporu jeden z nejhezčích a nejoblíbenějších v oblasti Lipna. Plešné jezero je nádherné a cesta k němu vede neporušenou divokou přírodou, kde je pořád na co se dívat. Jezero je krásné a tajemné a podle pověsti bezedné (ve skutečnosti je největší hloubka jezera kolem 18 metrů). V jezerní stěně je navíc schovaný poklad, ke kterému se ale dostanete jen ve Velký pátek, kdy se skála otevírá. V jezeře prý žijí divoženky s rozcuchanými vlasy a červenou čepicí na hlavě. Nad jezerem je 14,5 metru vysoký pomník šumavského básníka Adalberta Stiftera postavený v letech

Výlet na Vítkův hrádek na Svatém Tomáši se Vám určitě bude líbit. Jednak je z hrádku nádherný výhled na celé Lipno a Alpy ( je to 3. nejvýše položený hrad v ČR), svezete se převozem, uvidíte krásný kostelík na Svatém Tomáši a navíc je zřícenina opředena mnoha pověstmi, vyvěráním zemské energie.

Nachází se v obci Rožmberk nad Vltavou, a byl postaven na důležité obchodní stezce vedoucí z Čech vyšebrodským průsmykem do bohatého horního Podunají. S původním německým názvem Rosenberg je poprvé zmiňován v roce 1250. Za Václava I. Voka i za života jeho nejbližších potomků byl hrad obydlím vladaře a centrem panství. Hrad byl přes svou výhodnou strategickou polohu několikrát dobyt. V roce 1551 byla rodová panství postoupena šestnáctiletému Vilémovi z Rožmberka.

Návštěvníci vstoupí nejdříve do klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. V tomto chrámu je také hrobka Rožmberků a obraz Vyšebrodské Madony. Prohlídka pokračuje návštěvou unikátních prostor galerie soch, kde se snoubí původní gotika a secese. Výsostná obrazová galerie v prvním patře nabízí průřez klášterními sbírkami. Obsahuje např. díla Petra Brandla, Jana Kupeckého nebo Norberta Grunda. Knihovní chodbou se vstupuje do dvou nádherně vyzdobených sálů historické knihovny se neuvěřitelnými 70 000 svazky. Na závěr prohlídky se na kruchtě ještě jednou otevře pohled do interiéru kostela a pohledem na romantické varhany okruh končí.

Zámek a centrum města Český Krumlov jsou zapsány v prestižním seznamu památek UNESCO. Dvě prohlídkové trasy + zámecké barokní divadlo, lapidárium, zámecká věž, zámecká zahrada, Václavské sklepy, medvědí příkop (medvědi v příkopu jsou rodiče medvíďat ze známého večerníčku s Václavem Chaloupkou). Dále můžete navštívit:

  • Muzeum voskových figurín
  • Muzeum tortury
  • Otáčivé hlediště v zámecké zahradě
  • Fotoatelier Seidel
  • Muzeum Loutek – pohádkový dům
  • Grafitový důl – výlet do podzemí
  • Muzeum stavebních dějin a řemesel

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě (vznikla v roce 1967) a jak napovídá název stezky, je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda (14. listopadu 1856). Cestou uvidíte množství kamenných útvarů s romatickými názvy jako Skalní vyhlídka, Perníková věž, Soutěska lapků, Gotický portál, Kaple, Hřib, Viklan, Kamenná kráska a Obří kostky a další i nepojmenované čekající na Vaši fantazii (já jsem našel u Kamenné krásky vetřelce 🙂 Půjdete i kolem krásného Jeleního jezírka, uvidíte podzemní tunel Schwarzenberského plavebního kanálu i s jeho dvěma portály – bude se pořád na co dívat.

Vltavu můžete splout v její horní části (přítok do Lipna) od Borových Lad do Nové Pece. Celý horní úsek vede chráněným územím a jeho splouvání má určitá omezení daná jednak výškou hladiny a také omezeným počtem míst, kde je možné zastavit a „vylodit se“. Odměnou Vám ale bude plavba v nádherné přírodě a místy, kam se ze břehu nedostanete (Mrtvý luh např.) a Vltava v tomto úseku tvoří krásné meadry. Tento úsek není vhodný pro úplné začátečníky. Nejčastěji se horní část Vltavy splouvá od Soumarského mostu do Nové Pece.

 

Novohradsko

Jsou historickým centrem Novohradska, na severním úpatí Novohradských hor, nedaleko hranice s Rakouskem. Vznikly jako osada na vitorazské stezce v sousedství stážního hradu z 13. století. Již v roce 1284 byly Nové Hrady městem. Na rozkvětu města se nejvíce podíleli 252 let Rožmberkové a po husitských válkách, kdy Nové Hrady získal Karel Bonaventura Buquoy. Mezi lety 1938-1945 příslušely Nové Hrady jako součást Sudet. Po druhé světové válce došlo ke konfiskaci buquoyského velkostatku, odsunu místních Němců a následnému osidlování. Dalšímu rozvoji města bránila blízkost ostře střeženého hraničního pásma. Až v roce 1989 nastal zlom, kdy se město zbavilo železné opony a začalo ožívat i jako turistické centrum. Turisticky atarktivní okolí Nových Hradů zpřístupňuje řada značených cest pěší i na kole v létě a v zimě na běžkách. Nejvýznamnější památkou je starý hrad. Byl však několikrát pobořen a po mnohaleté rekonstrukci je opět přístupný. K dalším památkám patří rezidence – šlechtické sídlo, které bylo postaveno pro rodinu Buquoů, zámek s přilehlým parkem, kde Buquové sídlili až do roku 1945. Dnes zámek užívá Akademie věd České republiky. Klášterní kostel sv. Petra a Pavla, klášter servitů, radnice a kašna uprostřed náměstí.

Přiléhá k Novým Hradům. Nechala ho vybudovat hraběnka Terezie Buquoyová, podle níž dostalo údolí svůj název. V letech 1788-1797 nechala vybudovat malé b>soukromé lázně. Postupně vznikly další stavby, přibyl umělý vodopád. Začaly se ěstoval xotické dřeviny a četné okrasné keře a byliny. Na východním okraji parku stojí v téměř původní odobě řícenina gotické tvrze Cuknštejna. Od roku 1949 je Terezino údolí přírodní rezervací o rozloze 138 ekterů. Parkem prochází naučná stezka a vycházkový okruh, které seznamují návštěvníky s historií arku se všemi zajímavostmi, které se zde vyskytují.

695m – tradiční poutní místo. Kostel Dobrá Voda je dnes restaurovaný s nádhernou vnitřní výzdobou, stojící na úbočí horského hřebene se stal dominantou krajiny. Je zde krásný výhled daleko do krajiny. Původní osada vznikla roku 1564 na místě objevu léčivého pramene, kde byla později uprostřed lesa založena boží muka, v roce 1706 nahrazena kaplí, hojně navštěvovanou věřícími. Vzhledem k velkému počtu poutníků byl na místo kaple v letech 1708 – 1715 vystavěn poutní barokní kostel Panny Marie Dobré rady. Současně byla vystavěna lázeňská budova s panským letohrádkem (1718) a fara. Od 16. do 18. stol. byla Dobrá Voda oblíbeným lázeňským místem.

Obec Hojná Voda je v nadmořské výšce 790 m. ukrytá v údolí obestoupeném ze tří stran významnými vrcholy Novohradských hor . Hora Vysoká (1034m) ukrývá na samém vrcholu jeskyni. Z Kraví hory (953m) s žulovým útvarem, kterému se říká Napoleonova hlava a s rozhlednou, která je přístupná veřejnosti, máte výhled i na Alpy. Třetí dominanta, Kuní hora, má dva vrcholy 925 m a 920 m. Nově je zde otevřen přechod Šejky pro automobily.

r. 1717 zde byl založen panský pivovar, lihopalna a hamr, od r. 1887 byla v Pohoří založena pošta s telegrafem a veřejným telefonem. Podle sčítání obyvatelstva z roku 1890 patřilo k Pohoří 186 domů se 1323 obyvateli (1077 Němců a 246 Čechů). Na seznamu živností z r 1923 se objevují následující profese: čtyři obchodníci se smíšeným zbožím, obchod s chlebem, cukrářství, dva obchody s galanterním zbožím, obchod s hračkami, dvě trafiky, hodinářství, dva hokynáři, dva obchodníci s dobytkem, dva truhláři, zedník, kolář, kovář, mlynář, dva obuvníci, dva krejčí, dva řezníci, pekař, porodní bába, osm hostinců a výčep lihovin, doprava osob a úvěrní společenstvo pro Pohoří a okolí. Pohoří se však znovu probouzí, stojí zde již několik nových domů a funguje tu i hraniční přechod. Z Pohoří se můžeme vydat k prameni řeky Lužnice a kaple Panny Marie Dobré Rady.

Leží na Pohořském potoce asi 7 km od Benešova nad Černou. Byla založena roku 1769 Janem Buquoyem. Je nejvýše položenou obcí Novohradských Hor. Krásná příroda k načerpání energie v létě pěší nebo na kole, či v zimě na běžkách.

Žofínský prales spolu s nedaleko ležícím dalším pralesem Hojná Voda jsou nejstaršími rezervacemi střední Evropy. Ochrana obou pralesů byla prohlášena majitelem panství Nové Hrady, hrabětem Jiřím Františkem Augustem Buquoyem, jeho nařízením ze dne 28. 8. 1838.

Jeho dominantou je pozdně gotický kostel sv. Jiljí, jedna z nejkrásnějších ukázek jihočeské gotiky z doby okolo roku 1450. Městečko bývalo původně trhovou vsí, doloženou v roce 1279, povýšení a znaku se dočkalo roku 1380. Dnes je pohraniční obcí se všemi klady i zápory, které tato lokace přináší.

Poutní místo Panny Marie Sněžné. Původ poutního místa Svatý Kámen sahá do 1. poloviny 16. století. Podle tradované legendy se kolem roku 1500 nedaleko Rychnova na velkém balvanu zjevila malým pasáčkům Panna Maria Sněžná, obklopená nebeskou září a doprovázená anděly. Ti prý také rozdělili kámen na dvě části, které se od sebe vzdalují. Až mezi nimi projede vůz se senem, nastane konec světa. Kaple je prý plná pozitivní energie i nejrůznějších náboženských předmětů a kupodivu je volně přístupná. Naproti kostelu je hospoda, jako vystřižená z románů Karla Klostermanna – nejdeme tu obrázky staré Šumavy, stará kamna i tahací harmoniku .Od kostela je to necelé tři kilometry silničkou do vesnice Tichá. Zajímavá je díky zřícenině gotické tvrze, jejíž hranolová věž se zrcadlí v hladině rybníka Hláska. Bývala tvrzí důležitou, opěrným pohraničním bodem. V 19. století krátce fungovala jako pivovar hrabat Buquojů, držitelů panství. Okolo tvrze vede vymlácená silnice do bývalého městečka Cetviny, našeho příštího cíle. Cetviny bývaly živým městečkem, v němž ještě po válce žilo pět stovek usedlíků, z uvedených důvodů však dnes představuje pouze jediné stavení, zpustlý objekt bývalé pohraniční roty, kamenná kašna, pietně upravený, nevelký hřbitov, několik lesních kapliček, zejména však skvostný, gotický kostel Narození Panny Marie z roku 1374. Tuto překrásnou a vzácnou stavbu se podařilo doslova v hodině dvanácté v roce 2003 rekonstruovat a zachránit ji tak před jistou zkázou. Nemalou zásluhu na tom měla rakouská vláda a v Rakousku žijící rodáci a jejich potomci. Od roku 2002 byla obnovena křížová cesta.

Město  vzniklo ze staré trhové osady na cestě z Čech do Lince. První zmínka z roku 1257, ve 14. století již městem. V 1í. Století zůstalo město stranou železnice a jeho význam poklesl. Raně gotický kostel sv. Petra a Pavla byl po požáru znovu postaven v roce 1507 pozdně goticky. Jižně stojí tzv. Český kostel z doby kolem roku 1500, postavený na místě starší kaple. Ve městě renesanční a barokní domy, původně renesanční radnice, několikrát barokně upravovaná. Hřbitovní kaple ze 16. století. Městská památková zóna.

 

Slepičí hory a Trhosvinensko

Jedná se okrajinu nevšední až mystickou. K tomu, aby jí člověk porozuměl, musí ji poznat z blízka. Musí stanout před žulovým balvanem s mísou, jejíž voda přinášela víru v uzdravení lidem žijících v prvních staletích našeho letopočtu, na vrcholu skály, z níž keltský druid sděloval poselství svému kmenu. Musí si v údolí říčky Černé sednout na lavičku v místech, kde sedával německy píšící básník Adalbert Stifter a snažit se porozumět kraji, ve kterém se po mnoho staletí prolínal český živel s německým. Slepičí hory jsou nejvyšší v místě 870 m n.m.- hora Kohout a druhou nejvyšší Vysoký kámen, obecně zvaný Slepice ( 865m n.m. )

Městečko, které odděluje Slepičí hory od Novohradských hor. Od konce 14. století patřilo k novohradskému panství Rožmberků po bitvě na Bílé hoře se stává majetkem hraběte Buquoye.V 19. st. bylo městečko povýšeno na město a původní název Benešov se změnil na Deutsch Beneschau. Tento název byl výstižný v roce 1930 bylo z 1900 obyvatel jen 157 Čechoslováků ( na Kaplicku byl jinak jejich podíl přes 20% ).Okolím Benešova vede několik turistických cest směřujících do Soběnovské vrchoviny, Slepičích a Novohradských hor a naučná stezka nazvaná Brána do Novohradských hor.

Byla jednou z více jak 330 sídelních jednotek, které vznikly z iniciativy a z prostředků hraběte Jana Nepomuka Buquoye jako reakce na období 1770-1771, kdy Čechy díky nepřízni počasí sužoval katastrofální hlad. Hrabě tím zvětšil obdělávanou plochu. Z Předlesí vede cesta na nejvyšší vrcholky Slepičích hor, kterými jsou Vysoký kámen ( 864m n.m.- lidově zvaný Slepice ) a Kohout (870m n.m.)

Od vrchen Kohoutu se na bizardní skále vysoko nad pravým břehem řeky Černé zachovaly rozvaliny gotického hrádku Sokolčí. Hrádek sloužil jako strážní hrad při obchodní stezce do Lince, která procházela údolím Černé. Byl založen ve 13. stol. Benešem z Michalovi, poté patřil pánům z Velešína a Rožmberkům. Již v době husitských válek byl Oldřichem z Rožmberka pobořen, aby se nestal útočištěm husitů. Do dnešních dnů se z něj zachovaly pouze zbytky věže a paláce, patrné jsou i zbytky valů a příkopů vytesaných do skály. Ze skalnatého ostrohu je pěkný pohled do údolí. K hrádku lze dojít po červené turistické značce z Hradiště.

Zříceniny hradu Pořešín se vypínají na strmém skalnatém ostrohu na levém břehu Malše, asi 1 kmjihovýchodně od obce Pořešín. Hrad byl založen ve 13. stol. Bavorem III. Ze Strakonic, pak jejvlastnili příslušníci větve pánů za Strakonic, kteří se později označovali jako pánové z Pořešína.Oldřich z Rožmberka jej nechal v roce 1434 pobořit, stejně jako hrad Sokolčí. K nejstarší části kdysimohutného a významného hradu přiléhal z jižní strany obytný palác a další stavby, chráněné trojímpříkopem. Dochovaly se zbytky hradeb ( za druhým příkopem ), příkopů, zdiva paláce a věže. V letním období je to místo konání různých kulturních akcí a divadelních představení pod širým nebem.

Obec na úpatí Slepičích hor s pozůstatky keltské kultury. Patří k osadám založeným slovanským kmenem Doudlebů v 6. stol. Kmen patřil patrně k jižní větvi Slovanů ustupujících před Avary. V místě zvaném Douchův háj najdeme kamennou svatyni s miskami, která láká krásným prostředím a klidem, který zde načerpáte. Jedná se o dávné „ svaté místo „, které bylo již od předhistorických dob vnímáno jako extrémní silový bod, na kterém naši předkové výrazně čerpali osobní vztah k přírodě. Později se na místo dostala křesťanská symbolika. Místo má pro všechny, kteří přicházejí s dobrými úmysly a s pokorou, uzdravující účinky.Nedaleko od kamenné svatyně se nachází Sýkorův hamr. Jedná se o prostou lidovou architekturu se znaky 19. stol. Dobrovská Lhotka a Dobrkov patří k obcím, kde se zachovala tradice doudlebských masopustů. Oslavy masopustu na konci zimy jsou na Doudlebsku provozovány podle tvrzení pamětníků už od dob husitství. V masopustní koledě se mísí prvky náboženské, lidová satira a svérázný místní humor.

Kontakt

Telefon
+420 777 699 330

Email
sulkova@seznam.cz

Adresa
Jana Šulková
Hradiště 30, 38 241 Kaplice
IČO 482 14 582

Hájenka Hradiště v Kaplicích hodnocení